Zbytečné vyhazování potravin

Dokážeme si naplánovat spoustu věcí, od plnění úkolů až po trávení volného času. Ale plánování nákupu a spotřeby potravin nám příliš nejde. Údajně každý Čech vyhodí ročně potravinové produkty průměrně za dvacet tisíc korun a na celém světě skončí v koši 1,6 miliardy tun jídla. Tato strašná čísla jsou důvodem k tomu, že spotřebitelské organizace i řetězce supermarketů v celém světě vyhlašují různé kampaně proti plýtvání potravinami. Potraviny se znehodnocují už během přepravy do obchodů a při skladování, ale velkou zásluhu na tom, že končí v kontejnerech, mají samotní konzumenti.
 lednička v  supermarketu
Datum spotřeby a minimální trvanlivost
V těchto dvou pojmech mají lidé většinou zmatek a někteří vůbec netuší rozdíl mezi nimi. Mnoho potravin se vyhodí předčasně jen proto, že rozdíl mezi oběma termíny není jasný.
DATUM SPOTŘEBY se používá pro potraviny, které rychle podléhají zkáze a musí být tedy rychle spotřebovány. Po tomto datu se již nesmí dál prodávat.
DATUM MINIMÁLNÍ TRVANLIVOSTI se uvádí u výrobků, jenž se rychle nekazí. Po tomto datu  je lze prodávat, pokud jsou zdravotně nezávadné, za což přebírá zodpovědnost prodejce. Musí však být označeny jako prošlé výrobky a umístěny odděleně od ostatních potravin.
Určitě nebudeme konzumovat prošlé maso, ale všechna jídla konzervovaná, marmelády, medy, chipsy, kyselé zelí nebo sušenky jsou bezpečná i po vypršení datumu minimální trvanlivosti.   
 croissanty v pytlíku
Boj proti plýtvání
Do roku 2020 by chtěla Evropská unie dosáhnout cíle, kdy se sníží množství potravinového odpadu o polovinu. Důležitým krokem k tomu je přesunout více potravin do kategorie produktů, na nichž se nemusí uvádět datum minimální trvanlivosti. Každý už zná triky obchodníků, kteří umísťují nejméně čerstvé potraviny do předních částí regálu. Ale někdy nám čich a zrak nejlépe napoví, lze-li ještě prošlé produkty upotřebit.
 

4.0
04